Napsali nám

Na této stránce budeme zveřejňovat reakce našich klientů, zájemců a dalších.

 

DOPIS OD ALICE

 

 

7.3.2015
Vážený pane Atkinsi,

jménem nás, starší generace, Vám chci za uskutečnění, uvedení do života, spolu s p. Annou Ježkovou poděkovat. Vaše vize a myšlenka o spojení bydlení, domova pro seniory a hendikepované spoluobčany s vytvořením mezigeneračního společenského a kulturního centra je úžasná. Je to velice důležité a prospěšné pro integritu celé společnosti. Pro její dobrý, pěkný, šťastný život. Prosím, přijměte ode mne hlubokou úctu, poděkování. I za to, že jste měl rád našeho pana Václava Havla. Takového pana prezidenta už nikdy mít nebudeme. Naší nadějí zůstávají lidé jako je Anna. Víte, takové mladé, vzdělané, charizmatické lidi, osobnosti, s vizí, láskou k člověku, k životu, naše společnost moc potřebuje.

Přeji Vám a RoSe v životě hodně štěstí. Děkuji. Alice B. 

 

DOPIS OD ALICE

 

 

Milí přátelé, víte, že Vás sleduji, už dva roky, kdy jsem objevila na internetu při hledání bydlení, programů, pro seniory Vaše stránky, přečetla si je, zalíbila se mi jejich grafika, uspořádání, název a klidně přiznám, fascinovalo mne logo, které jste zvolili. Názvem , ,,Rosa,,, to mi naskočila okamžitě- písnička Wabiho Daňka Rosa na kolejích, logo svým zobrazením barevným. Při přečtení Vašich stránek, - , Vaše šíře oslovení veřejnosti, zaměření, pojetí, hloubka a šíře záběru kdo jste, co chcete, o co usilujete, logo - rozpřažení jakoby lístečků různě barevných květů růží, podložených zelenými lístky stonku, jakoby pevného ukotvení. Řekla jsem si , pojedu se podívat na Vás. Už si přesně nepamatuji datum, kdy to bylo poprvé, ale bylo to v restauraci odkud televize vysílála pořad Sejdeme se na Vlachovce. A byla jsem potěšena, překvapena milým, přívětivým přijetím od mladých, pohledných děvčat, vzhledem k mému věku a jak vypadaly, jsem je nazvala děvčaty, až později jsem se dověděla, že jsou to už paní s rodinami. Uviděla zakladatelku Rezidence RoSa , prakticky prvního komoditního centra u nás, podle vyspělejšího, pokročilejšího zahraničí - paní Ježkovou, spolu s týmem spolupracovníků. Prezentace projektu, jeho vedení, jací lidé to jsou, o co usilují, jak humánní, ušlechtilý cíl zvolili svého profesního zaměření, aktivity, umístění, otevřenost pro širokou veřejnost od nejútlejších dětí, po nás nejstarší generaci, vyslechla jsem si relaci v rádiu na Dvojce - rozhovor s paní Ježkovou - uvědomila si , poznala co je to za mladého člověka, jak těžkou, odpovědnou, nikdy nekončící a přitom smysluplnou, životní láskyplnou cestu, poslání, si zvolila. A tak důležitou, potřebnou, tak nádherně lidskou - pomáhat, pracovat, tvořit, žít pro druhé - to mne moc zaujalo, velice dojalo. Řekla jsem si, tam bych chtěla být, trávit poslední část svého života i pomáhat a být ještě užitečná. Uvědomila jsem si od prvopočátku, že je to soukromé zařízení vyššího typu a standartu, kde pobyt není levný, ale odpovídá dané sumě i v porovnání s podobnými projekty, zařízeními u nás, které jsou i ještě dražší.Věřila, doufala jsem, že během doby, než se zrekonstruuje a dokončí vybraný objekt, tak se mi vrátí peníze, které jsem měla určené, získané, našetřené na stáří a vyřeší má finanční situace a já budu moci být, žít v RoSe. Bohužel, není tomu tak a já jsem, uvědomím-li si svou situaci, připomenu-li si ji, naplněna hořkostí, bolestí. Od samého začátku jsem sledovala jak RoSa se zrodila, jak roste, jak krásní, zúčastňovala se akcí, které už proběhly, které se mi velmi líbily, jak kulturní, společenské, sportovní, naučné, a budu i dalších, které vedení, spolupracovníci, připraví, uskuteční. Přečtu si časopis Rosení, budu se dívat, jak RoSa - růže u kolejí v Kobylisích, rosená deštěm, zalévaná lidmi, větrem ošlehávaná, hvězdičkami na nebí osvětlovaná, zahřívaná sluníčkem, pokvete a zavoní. Uvědomuji si , a chci i tímto, oslovit všechny, kdo mohou, chtějí, : instituce, sponzory, bohatší lidi, aby pomohli vedení společnosti, aby co nejvíce, handikepovaní, starší lidé, mohli žít v takových podmínkách , jaké nabízí Rezidence RoSa. Už nejsme tak schopní, výkonní, potřebujeme podání ruky, pohlazení, pousmání, ať se můžeme radovat a těšit ze života svého a svých rodin, dětí. Celý tým Rezidence RoSa s paní Ježkovou zaslouží vyjádření obdivu, úcty a poděkování.

Na shledanou, Alice.

bezplatna-linka
zavolame-vam
stahnete-si-brozuru